Starý zámek

Na místě zámku původně stála gotická tvrz či hrad ze 13. století postavený Žerotíny(Český šlechtický rod), na konci 14. století už byl v majetku krále Václava IV. Na konci 15. století pak došlo k jeho přestavbě na zámek. Z této přestavby se do současnosti dochovaly zbytky ostění portálů ve sklepě. V roce 1525 se majiteli stali páni z Říčan. Později jej zdědil hraběcí rod pánů z Vrbna, kteří nechali postavit nový zámek a starý byl využíván úředníky. V roce 1929 jej prodal hrabě Jindřich ze Šaumburgu, poslední šlechtický majitel zámku, státu. V současné době zámek vlastní město Hořovice.
Pro více obrázků navštivte galerii Starého zámku ----> galerie Starý zámek

Nový zámek

Nový zámek se zámeckým parkem ve městě Hořovice je původem raně barokní objekt. Zámek je přístupný veřejnosti a pořádají se na něm různé společenské akce (např. svatby). Zámek byl budovaný od 3. čtvrtiny 17. století do roku 1709 novými pány panství z Vrbna a Bruntálu v barokním slohu. Proslulá je Sluneční brána do zámeckého parku se sochařskou výzdobou z dílny Matyáše Bernarda Brauna z doby kolem roku 1735. Za Eugena z Vrbna byl zámek v letech 1737–1756 přestavěn a rozšířen. Další přestavba proběhla před rokem 1839. V roce 1852 získala panství hesenská knížecí rodina pánů z Hanau a v letech 1856–1868 jej upravila do současné podoby. Pro více informací navštivte oficiální webové stránky zámku zamek-horovice.cz.
Pro více obrázků navštivte galerii Nového zámku ----> galerie Nový zámek

Sluneční brána

Sluneční brána s kovaným sluncem a sochařskou výzdobou z dílny Matyáše Bernarda Brauna z 1. poloviny 18. století uzavírá severovýchodní vstup do zámeckého parku. Výzdobu tvoří alegorie Dne a Noci, alegorie Jara a Bakchus, váza s maskarony. Sluneční brána je součástí památkově chráněného areálu zámku Hořovice.

Pomník obětem válek

Kamenný pomník postaven pro oběti první světové války. Autorem je sochař František Bílek. Postavu Obětovaného původně navrhl pro pomník padlým československým legionářům v Irkutsku ale tento pomník nakonec nebyl postaven. Architektem podstavce byl Čeněk Vořech. Na stavbě pomníku se podílel i studentský spolek Valdek. Původně byl umístěn v parčíku v jižní části náměstí. Počátkem třicátých let byl odstraněn z důvodu stavby nové budovy okresního úřadu. Dnes je umístěn v malém parčíku před zámkem.

Hořovická kašna

Barokní kamenná kašna z konce 17. století původně stála na Koňském trhu v Praze. Roku 1879 byla zakoupena žebráckými měšťany, později byla umístěna na hořovické náměstí. Na konci 60. let 20. století byla v souvislosti s jeho úpravami rozebrána a deponována v zámku, roku 1986 umístěna do sousedství zámku. Pískovcová kašna s nádrží na půdoryse osmiúhelníka, umístěná na jednoduché podestě. Z nádrže výrůstá sloupek, vynášející mísu. Boky nádrže jsou dekorovány deskami s reliéfním vyobrazením dvou ryb. Mísa, jejíž stěny jsou utvářeny charakteristickým rostlinným motivem v podobě stylizovaných listů, je po stranách opatřena čtyřmi reliéfními zoomorfními maskarony. Ze středu mísy vyrůstá stylizované skalisko.

Kostel sv. Jiljí

Kostel pochází pravděpodobně z první poloviny 13. století, kdy Hořovice patřily rodu Žirotínů. První písemná zmínka o něm pochází z roku 1321, kdy Plichta ze Žirotína s bratry Jarkem a Habartem darovali klariskám v Panenském Týnci jeho podací právo. Z původního gotického kostela se zachovala spodní část věže, sedlový portál do sakristie a lomená okna. Po vestavění kruchty v roce 1583 se vnitřní prostor kostela proměnil na trojlodí. Při kostele působila škola s farou. V roce 1687, po smrti Bernarda Ignáce z Martinic, byla dokončena jeho barokní přestavba. Za hraběte Eugena z Vrbna proběhla rokoková přestavba, při které kostel získal typickou rokokovou báň i nový interiér.

Hrobka hrabat z Vrbna

Empírová hřbitovní kaple z roku 1811, při severní zdi hřbitova. Původně zamýšleným místem posledního odpočinku hrabat z Vrbna byl děkanský kostel ale kvůli josefinským reformám byla však hrobka za hraběte Rudolfa z Vrbna zbudována na hřbitově. Posledním pohřbeným zde byl roku 1848 Eugen z Vrbna.

Kostel Nejsvětější Trojice

Barokní kostel Nejsvětější Trojice patří k výrazným dominantám i nejvýznamnějším historickým památkám sedmitisícového středočeského města Hořovice. Autor jeho podoby je sice neznámý, ale všeobecně se předpokládá, že vznikl podle plánů některého ze špičkových barokních architektů italského původu, zřejmě Carla Luraga. Kostel si nechal postavit v roce 1674 jako klášterní řád theatinů a jedná se o jednolodní obdélnou stavbu s půlkruhovým závěrem presbytáře. Kostel charakterizuje zejména štítové průčelí, jeho vnější stěny člení ploché pilastry a vpadlá pole.

Mariánský morový sloup

Mariánský morový sloup ve středočeských Hořovicích je barokní památkou pocházející z roku 1711. Je vyroben z pískovce a nachází se na zdejším Palackého náměstí. Morový sloup tvoří sokl, nad kterým se tyčí hladký kruhový sloup s vrcholovou sochou Panny Marie Immaculaty. U paty sloupu jsou umístěny sochy sv. Floriána a sv. Šebestiána, na podstavci pak můžeme vidět reliéfní zpodobnění sv. Kateřiny Alexandrijské. Mariánský sloup se nachází před západním průčelím loretánské kaple, původně však stával západně od kostela Nejsvětější Trojice.

Františkánský klášter

Barokní objekt na východní straně náměsít, vytvořený spojením dvou starších renesančních domů. Mimořádně cenný je zejména roubený přístavek bývalého refektáře s obnovenými nástěnnými malbami. Ke kratšímu průčelí budovy do náměstí je přistavěna půlkruhem klenutá brána. Na severu k budově přiléhá zeď s bránou s novodobou dřevěnou výplní s vsazenou brankou.

Lesopark Dražovka

Nad Hořovicemi,které básník,spisovatel,fejetonista, Jan Neruda nazval Českým Betlémem , se nachází lesopark Dražovka.Jedná se o zalesněný kopec,který je příjemným místem pro nenáročnou procházku a také pro odpočinek blízko města-jak se říká,,příroda za humny".Před několika léty proběhla lesoparkem celková revitalizace..Byly obnoveny cesty pro pěší,nainstalovány nové lavičky a stoly.Byly opraveny odpočinkové altánky.Lokalitou provází návštěvníky naučné tabule.Revitalizován byl i Dražovský rybník.Ten zde byl vybudován v r. 1705 místními hrabaty z Vrbna a sloužil jako součást zámeckého lesoparku.Během let měnil rybník majitele a nebyl důsledně udržován-usazovalo se v něm bahno a další naplaveniny. V roce 2015 bylo rozhodnuto o provedení celkové revitalizace rybníka, včetně jeho hráze. Procházka okolo něj je příjemná v každé roční době. V lesoparku jsou i další historické zajímavosti. Nachází se zde vodojem Griselda, který zásoboval vodou kašnu u nového zámku. Poblíž vodojemu se nachází napodobenina jeskyně. Pro obyvatelé Hořovic, toto jistě není novinka, ale pro návštěvníky z jiné oblasti to může být zajímavá, odpočinková procházka.

Evangelický kostel

Stavba bývalé Hořovické synagogy pochází z roku 1903 a je dílem stavitele Otto Zamboryho.
Židovská náboženská obec zde ale byla založena již roku 1875.
Stavba synagogy byla financována z darů členů místní židovské komunity, nemalý obnos věnoval kníže Vilém Hanavský.
Od roku 1947 je bývalá synagoga využívána Českobratrskou církví evangelickou, která ji zakoupila v roce 1947 od místní židovské obce.